5 významných žen letectví, o kterých jste možná ještě neslyšeli, ale měli byste

Žen, které si v letectví získaly respekt společnosti, je nespočet, ale je i spousta těch, o kterých se v takové míře nemluví. Přesto by si to zasloužily. Vybrali jsme pět z nich, jejichž příběh stojí za to si přečíst.

 

 

Lillian Boyer na začátku své kariéry v roce 1922

 

Lillian Boyer byla jednou z nejznámějších kaskadérek 20. let. Svou kariéru započala jako amatérská, letecká performerka, ale rychle se stala profesionálkou. Už při svém druhém letu předvedla chůzi po křídlech letícího letadla, což byla naprostá senzace a pořadatelé leteckých dnů věděli, že podobné ukázky přivedou na akci spousty diváků.

 

V letech 1921 až 1928 byla zaměstnána na plný úvazek jako artistka na letadle. Cestovala po celém USA a předváděla své umění na různých veřejných akcích. Mezi její charakteristické triky patřily vis z letadla za kotníky nebo třeba skok z jednoho letícího letadla na druhé. Její úspěšnou kariéru ukončily nové přísné regulace a v roce 1929 ji tak byla nucena ukončit.

 

Lillian při jednom ze svých vystoupení

 

První afroamerická držitelka CPL 

 

Willa Beatrice Brown, učitelka a sociální pracovnice z Kentucky, která se jednoho dne, ve svých 28 letech, rozhodla, že se stane pilotkou. Svůj výcvik započala roku 1934 a o tři roky později se stala první Afroameričankou v USA vlastnící licenci CPL. Následně získala primát i coby první afroamerická důstojnice v Civil Air Patrol a věnovala se tréninku budoucích pilotů armádního letectva Spojených států.

 

Nejen Pin Up girls popíjely Coca Colu.

 

Ke svému prvotnímu povolání - učitelství se ale částečně vrátila prací ve státních školách a spolu se svým manželem dokoknce založila leteckou školu - The Coffey School of Aeronautics – kde společně podporovali letecké vzdělání všech zájemců bez rasového rozdílu.

 

 

 

 

Anny Divya se proslavila jako v současnosti nejmladší pilotka dopravních letadel na světě. Své vášni pro letectví propadla už v 17 letech. Tehdy se zapsala do letecké školy v indickém městě Pathánkót, kde získala pro své studium stipendium a za dva roky absolvovala. Přiznala, že před začátkem studií nikdy letadlem neletěla, protože si to její rodina nemohla dovolit. Rodina ji ovšem v jejím cíli velmi podporovala.

 

 

Dnes již jako pilotka Boeingu 777 podporuje svou rodinu ona - rodičům pořídila důstojný dům a svým sourozencům pomáhá financovat studia v zahraničí.

 

 

Jacqueline s modelem

 

 

Jacqueline pózující na letišti ve 40. letech

 

Psal se rok 1932, kdy se ve svých 26 letech naučila létat. V roce 1935 se stala první ženou soutěžící v Bendix Trophy Race a v roce 1938 ji i vyhrála. Během druhé světové války byla první ženou, která přeletěla bombardérem přes Atlantický oceán. Stála za vznikem programu Women Airforce Service Pilots (WASP), ve kterém ženy během 2. světové války plnily nebojové mise (od transportu různého nákladu přes přepravu letadel k bojovým jednotkám po výcvik dalších pilotů).

 

 

Beatrice měla slabost pro motorky, zásadně ovšem ovlivnila letecké bitvy Královského letectva

 

Přestože největší vášní Beatrice Shilling byly motorky, její velký přínos letectví jakožto elektroinženýrky je nesporný. Už jako malá se rozhodla, že svůj život zasvětí technice. Přestože se to v té době nenosilo, začala aktivně studovat technologie na Victoria University of Manchester. Zde, v roce 1932, absolvovala s vyznamenáním fakultu elektrotechniky. 

 

Beatrice na skupinové fotografii - uprostřed

 

Její vynález ovlivnil vzdušné bitvy druhé světové války a zachránil nespočet lidských životů na straně britského Královského letectva, které mělo na rozdíl od Luftwaffe jeden velký problém. U motorů Merlin Rolls-Royce, které poháněly Spitfire a Hurricane, docházelo při obratech s negativním G k zaplavování karburátoru palivem – jednoduše, když tato situace nastala, motor se zastavil a stroj na pár drahocenných vteřin ztratil výkon. Beatrice v té době pracovala jako vedoucí technická důstojnice a přední specialista na karburátory letadel v Royal Aircraft Establishment.

Jejím řešením bylo vložit membránu do přívodu paliva, která zabránila přílišnému přísunu paliva do karburátoru. Tomuto opatření se přezdívá, možná trochu nelichotivě, ‘‘dírka slečny Shillingové‘‘.