Pět hvězd ze simulátoru v Ruzyni

Let v simulátoru Boeingu 737 je krásný zážitek a pro fanoušky letectví se jedná o krásný dárek

Jak proběhl právě ten její zážitek už vám poví sama účastnice, Eva.

"Letadla miluji již od svých dětských let, a proto výběr tohoto dárku byl velmi vhodnou volbou k mým 30. narozeninám.

Vždy bylo mým snem proletět se na simulátoru, navíc na velkém dopravním letadle, která miluji ze všech letadel nejvíce. Když jsem poukaz na let na pohyblivém simulátoru Boeingu 737 držela v ruce, pomalu se mi zastavilo srdce. Moje radost, překvapení a naplnění očekávání bylo obrovské. Zavolala jsem si tedy na rezervaci letadla a k mému překvapení mi v Leteckých zážitcích, kde byl poukaz koupen, nabídli termín hned na další víkend. Soboty jsem se nemohla dočkat a na letišti jsem byla s dvouhodinovým předstihem, abych si tu krásu a atmosféru dostatečně užila. Dostat se do těchto míst totiž není jen tak a musíte mít povolení.

Pánové na vrátnici mi ochotně pomohli s nasměrováním a najít budovu nebyl až takový problém. Při vstupu do budovy se mě zmocnil zvláštní pocit, trochu strach smíšený s adrenalinem z dobrodružství. Šla jsem tedy dál a uviděla tu nádheru. Za sklem jsem pak nekonečné minuty sledovala pohyby simulátoru během letu účastníků přede mnou.

Simulátor dopravního letadla je takový dům na hydraulických vzpěrách

Zanedlouho přišel i můj spoluletec a oba jsme diskutovali nad tímto krásným obrem a jak to asi vevnitř vypadá. S ochotou se nám věnoval i místní technik, od kterého jsem se dozvěděla spoustu zajímavých věcí. Pak už se nás ujal samotný pilot pan Kolín. Nejprve nás zavedl do místnosti, kde mělo proběhnout školení, po pár větách a zjištění, že jsme už oba zkusili řídit reálné letadlo, jsme usedli do kokpitu, kde probíhalo školení přímo na místě. Já měla let na 40 minut, takže jsem začínala jako první. Srdce mi bilo jako o život, byl to nepopsatelný pocit sedět na místě pilota v tak velkém letadle, s nějakou Cessnou se to vůbec nemohlo porovnávat. Všechny ty budíky, tlačítka a páčky mě vždycky strašně zajímaly, takže jsem byla ráda, když nám vše pan Kolín dopodrobna vysvětlil. A pak už se šlo na věc.

Přístroje svítí, stěrače stírají, jde se na to!

Ze začátku bylo dost obtížné naučit se chytnout "čtvereček", který si tam poletoval jak chtěl, ale nakonec si myslím, že jsem to docela zvládla. Musím říct, že jsem si opravdu připadala jak pilot na výcviku, než jen jako účastník na vyzkoušení. Pohyby simulátoru byly opravdu reálné, nejvíce mě bavilo vzlétání, cítit tu rychlost při rozjíždění a v určité rychlosti začít stoupat, absolutně mě to naplňovalo, pak otočka na Prahou a šlo se na přistání. To bylo mnohem obtížnější, ale byla docela sranda. Pan Kolín mi samozřejmě dost pomáhal a hlavně pořád na nás mluvil co a jak máme dělat a to nám pomáhalo se zorientovat. Vlastně jsem docela dlouho přemýšlela, jak takové letadlo brzdí a teď jsem si to mohla vyzkoušet na vlastní kůži. Na závěr nám pan Kolín nasimuloval lehké turbulence a mlhu, takže byla opravdu sranda, když jsem nic neviděla a najednou přede mnou runway a já úplně mimo směrovky. :D

Úleva po úspěšném přistání v mlze je až hmatatelná:-)

Opravdu jsme zvládli využít každou minutu. Na závěr jsme dostali osvědčení o absolvování letu na simulátoru, které mě nesmírně potěšilo, protože jsem jej nečekala. Chtěla bych velmi poděkovat panu Kolínovi, který nám zodpověděl všechny naše otázky, velmi pozorně nám pomáhal s letem samotným, přistupoval k nám jako k pilotům ve výcviku a byl velmi otevřený a ochotný. Nakonec mě i hodil autem na metro, abych nemusela ve večerních hodinách mrznout venku na zastávce.


Tohle byl opravdu jeden z nejlepších okamžiků mého života, velká profesionalita a zároveň vstřícnost jak při zamlouvání letu, tak při letu samotném. Velmi za vše děkuji."

My zase děkujeme Evě za její krásný příspěvek.

A co vy? Nemáte chuť si to taky zkusit? Přistát v mlze za nízké viditelnosti je přeci hračka. Nebo...